Rulandské bílé (Pinot blanc)
Odrůda, která vznikla z Rulandského
šedého je pěstována v Alsasku od 14. století. K nám byla
zřejmě dovezena cisterciány z Burgunska. Od roku 1941
do 1993 byla v LPO zapsána jako Burgundské bílé, nyní
je pojmenována podle Johana Rulanda, který se zasloužil
o rozšíření Burgundského šedého v Německu. Udržuje si
5% podíl i přes vysokou konkurenci, jakou má v Chardonnay.
Nadprůměrně je zastoupeno v bzenecké, slovácké, pražské,
znojemské,mostecké a litoměřické oblasti. Víno je plné,
extraktivní s vyššími kyselinami.
Rulandské šedé (Pinot gris)
Odrůda vzniklá pupenovou mutací Burgundského
modrého. Rozšířila se po celé Francii a zvláště do oblasti
Champagne. K nám se dostala ve 14. století společně s
Rulandským modrým. Nejvíce pěstované je v oblasti mělnické,
mostecké, znojemské a velkopavlovické. Vína jsou plná,
neutrální, zlatavé barvy, a protože hrozny mají vysokou
cukernatost jsou i se zbytkovým cukrem. Prodává se jako
odrůdové víno, ale používá se i do směsí pro výrobu známkových
vín bílých i červených. V minulosti mohla být nazývána
Tokayer. Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1941.
Ryzlink rýnský
Tato odrůda pochází z Německa. Původ
této odrůdy zatím není známý, ale domněnkou je, že byla
vyselektována v okolí horního toku Rýna z révy lesní.
Genová analýza říká že křížením odrůd Heunisch a Tramínu.
Je pokládána za nejkvalitnější odrůdu severních oblastí.
Rozšířena je po celém světě. U nás byla podle jednoho
pramene rozšířena řádem sv. Benedikta v 17. století. Podle
jiného byl k nám dovezen již ve 14. století za vlády Karla
IV. Největší podíl má v oblastech žernosecké, znojemské,
bzenecké, uhersko-hradišťské i mutějovické, dále pak v
oblasti Podluží. Víno vyniká jemností, kořenitostí, harmonií
s výraznější, ale atraktivní kyselinou. Má delikátní až
broskvové aroma, které zaujme nevtíravým, a přece dlouho
trvajícím vjemem. Do Listiny povolených odrůd zapsána
roku 1941.
Ryzlink vlašský
Původ není jednoznačný. Pěstuje se v
jihovýchodní Evropě, u nás spíše na Moravě, jelikož pro
český kraj je sběr příliš pozdní. Je třetí nejčastěji
pěstovanou odrůdou v ČR. Nejvíce je pěstován ve vinařské
oblasti mikulovské a v Podluží. Vína jsou příjemně svěží
s vysokým obsahem kyselin, které vybízejí k pití. Často
se díky obsahu kyselin používá do směsí a k výrobě šumivých
vín. Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1941.
Sauvignon
Pochází z francouzské oblasti Bordeaux.
Pěstuje se ve většině vinařských zemí světa. Je zastoupen
v hojné míře i na Moravě a to zejména ve znojemské vinařské
oblasti, kde se sází od padesátých let. Vína z této odrůdy
jsou většinou suchá a pijí se mladá i zralá. Mají intenzivní
aroma připomínající angrešt, černý rybíz nebo čerstvou
trávu a kopřivy, díky tomu dobře identifikovatelné. Ve
zralosti dostávají aroma zralých broskví. Ve světě se
vína této odrůdy těší velké oblibě a to hlavně typy vyráběné
s nádechem vůní dubových sudů - barrique. Do Listiny povolených
odrůd v ČSR zapsána roku 1952..
Sylvánské zelené
Zemí původu je zřejmě Rakousko, kde
tato odrůda asi vznikla samovolným opylením Tramínu červeného
pylem krajové odrůdy Rakouské bílé. Je především zastoupena
v roudnické a čáslavské oblasti. Víno je poměrně neutrální,
po vyzrání na lahvi velmi harmonické a plné. Toto suché
víno ke výborné pro společenské události, neboť jeho konzumace
neunavuje. U nás se pěstuje od středověku, hlavně v litoměřické
oblasti. Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1941.
Tramín červený
Odrůda, u které se předpokládá její
původ již ve starém Římě pod názvem Vitis aminea. Může
také pocházet z oblasti jižních Tyrol, kde je dokumentován
v 15. století v městečku Tramin, (dnes se tam pořádají
mezinárodní přehlídky Tramínu) a taktéž možné křížení
z révy lesní. Víno je plné, vysoce aromatické a sladké.
Velmi oblíbené je víno se zbytkovým cukrem. Pijí se jako
aperitiv před obědem, ke sladkým desertům. Tramín je víno
podávané jen v omezeném množství k významným příležitostem.
Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1941.
Veltlínské červené rané (večerka)
Pravděpodobně je odrůdou pocházející
z Itálie, kde patří k velmi rozšířené skupině odrůd nazývaných
Malvasia. (Opylení sylvánského zeleného pylem Veltlínského
červeného. )
K nám se mohla dovážet ve středověku
z Itálie jako vína se zbytkem cukru. Památkou je rčení:
" Je sladký jako malvaz." Do ČR se rozšířila z Rakouska.
Nejčastěji se pěstuje v oblasti Mikulovska a Strážnicka.
Víno je s nižším obsahem kyseliny a se slabším aroma.
Používá se hlavně do směsí. Velmi rychle zraje, je vhodné
ho pít mladé. Do Listiny povolených odrůd v ČSR zapsána
roku 1952.
Veltlínské zelené
Patří ke starým odrůdám pocházejícím pravděpodobně z Itálie. Název Veltlín odkazuje k horské oblasti Valtellina v Itálii, nedaleko Švýcarských hranic. Dost možná má ale původ v Rakousku, kde je nejvíce rozšířeno, tvoří tam třetinu produkce. Bylo oblíbené také u císařského dvora ve Vídni.
U nás se pěstuje na Moravě a to zejména
na Znojemsku, Mikulovsku, Velkopavlovicku a Podluží. Vína
jsou charakteristické jemnou vůní podobnou lipovému květu,
chutí slabě hořkomandlovou, příjemné kyseliny a harmonické.
Dříve se prodávala většina v mladém stavu (pod víchou).
Jsou oblíbena k dennímu stolování. Ředěna vodou jako vinný
střik utiší žízeň. Do Listiny povolených odrůd zapsána
roku 1941.
Veritas
Moravská odrůda ze Znojma vyšlechtěná
křížením odrůz Ryzlink červený a Bouvierův hrozen. Harmonické
víno s jemným ovocným aroma vyšlechtili pánové Cyril Míša
a Miloš Zbořil. Do Listiny povolených odrůd v ČR zapsána
roku 2001.
